Zuzana Pešková
doc. Ing. arch. Ing. Ph.D.

katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze
Mojzis.jpg
Stránky nabízí pohled architekta-urbanisty na středověké zakládání vesnic, proměnu našich sídel a možnosti hodnocení a ochrany historických jader obcí bez památkové ochrany v běžné urbanistické praxi.

Website has to offer view of architect-urban planner to issues of the High Middle Ages villages founding, the transformation of Czech settlements, and the evaluation and protection of historical core seat without monument protection in everyday urban practice.
Bratronice patří do skupiny obcí na území bývalého Rakovnického okresu s identifikovanou gotickou parcelací a stanoveným pravděpodobným zakládacím modulem. Na podkladě katastrálních map lze sledovat, jak se původně pravidelný půdorys obce s dlouhým a úzkým návesním obdélníkem v jeho centru za posledních 150 let deformoval. Přesto je způsob vrcholně středověké parcelace v půdorysu obce dodnes dobře čitelný a místy zcela dochovaný.
Bratronice belongs to a group of municipalities in the former district Rakovnik with identified Gothic plots and established probable founding module. On the basis of cadastral maps you can see how the village - originally regular planned with a long and narrow village green rectangle in its center - was over the last 150 years distorted. Yet the way the original High Middle Ages in the plot plan of the village is still readable and in places completely preserved.
Publikováno:
Pešková, Z.: Čitelnost historické urbanistické stopy v půdorysu obce Bratronice na Kladensku. In Člověk, stavba a územní plánování 4. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, 2010, s. 84-93. ISBN 978-80-01-04538-1.

Příspěvek byl zpracován za podpory CTU0601311.

Text i mapy jsou součástí habiltační práce Zuzany Peškové Proměny české vesnice, Fakulta stavební ČVUT v Praze, 2011.

Výzkum byl realizován v rámci působení autorky na katedře architekrury Fakultě stavební ČVUT v Praze.
Bratronice – císařský otisk mapy stabilního katastru, 1842 (kresba autor).
Bratronice – císařský otisk mapy stabilního katastru, 1842 (kresba autor).
Bratronice – katastrální mapa 1897 (kresba autor).
Bratronice – katastrální mapa 1897 (kresba autor).
Bratronice – katastrální mapa 1964 (kresba autor).
Bratronice – katastrální mapa 1964 (kresba autor).
Bratronice – SMO s vyznačenými změnami stavebního fondu, 2002 (kresba autor).
Bratronice – SMO s vyznačenými změnami stavebního fondu, 2002 (kresba autor).
Pravděpodobné zakládací schema promítnuté do mapy stabilního katastru
Pravděpodobné zakládací schema promítnuté do mapy stabilního katastru
Bratronice – dosud čitelná gotická parcelace.
Bratronice – dosud čitelná gotická parcelace.

Z hlediska vrcholně středověkého urbanismu je Rakovnicko velmi zajímavou oblastí. Byla zde totiž rozpoznána[1] a popsána[2] specifická skupina obcí vysazených v rámci kolonizačních aktivit v Čechách ve 14. století. Tyto lokace mají velmi podobnou urbanistickou strukturu. Typický je pro ně dlouhý protáhlý obdélníkový návesní útvar, lemovaný po delších stranách nápadně pravidelnou parcelací. V půdorysech těchto vesnic převládá stejná hodnota šířky parcelního pruhu, která odpovídá základní modulové délkové jednotce - vytyčovacímu provazci.[3] Bratronice u Kladna jsou charakteristickým představitelem jmenované skupiny.

 

Shrnutí a vyhodnocení historických písemných a mapových podkladů

 

      Bratronice byly vysazeny právem zákupním před rokem 1352.[4] (Měly ovšem předlokační původ. Náležely ke zbečenskému újezdu a s ním se dostaly k hradu Křivoklátu. Kníže Vladislav II. v letech 1140 - 1142 postoupil desátky z celé vsi panskému klášteru sv. Jiljí na Pražském hradě.[5]) Ze 13 ¾ lánů dědin osadníků držel rychtář 3 ½ lánu, zbývajících 10 ¼ lánu obdělávalo 9 osedlých. Sedláci byli osazeni dle staročeského práva kmetcího a byli dědičnými nájemci polí zemanských a klášterních. Kostel Všech Svatých v Bratronicích byl již ve 14. století filiální k Bělči. Roku 1358 tu byl farář Jan.[6] Dnešní podoba kostela ovšem pochází až z roku 1783.[7]

 

Rozbor půdorysu Bratronic na podkladě mapy stabilního katastru

 

     Nejstarším přesným mapovým podkladem, zachycujícím půdorys vesnice, je mapa stabilního katastru z roku 1842. Na podkladě této mapy byl v Bratronicích identifikován základní modul 33 metrů. Vesnice vykazuje vysoký stupeň pravidelné parcelace. Parcely jsou soustředěny kolem dlouhého protáhlého návesního obdélníka, z vnější strany je vesnice vymezena polními cestami. Uprostřed návesního obdélníka je pár drobnějších chudinských domků. Ostatně pronikání zástavby sociálně slabších vrstev do prostoru návsi je trendem odstartovaným již ve středověku.

     Bratronice mají ve své severní řadě, postupujeme-li od západu k východu, parcely široké jeden základní modul 33 m až po cestu kolmou na delší stranu návsi, pak ještě řada pokračuje dvěma modulovými parcelami, na něž navazuje parcela užší o šířce 2/3 základního modulu, dále pak je v řadě opět parcela modulová, za ní parcela o šířce 4/3 základního modulu, a řadu ukončuje zase parcela šířky základního modulu. V jižní frontě usedlostí, od východu k západu, se setkáváme se šířkami parcel přibližně jednoho modulu; 4/3 základního modulu, jedné poloviny modulu, 4/3 modulu, 2/3 modulu a jednoho modulu, zde je pak řada rozdělena cestou a pokračuje parcelami šířek 3/2 základního modulu, 4/3 základního modulu, dvojnásobkem základního modulu, a řadu uzavírá parcela šířky 4/3 základního modulu. V Bratronicích se tedy kromě parcel o šířce základního modulu, které početně jasně převažují, objevují i parcely, jejichž šířka se rovná násobkům jedné třetiny a jedné poloviny základního modulu. Zajímavý je i fakt, že v severní frontě jsou parcely užší a převládá zde šířka základního modulu, zatímco ve frontě jižní se parcela šířky základního modulu objevuje spíše sporadicky a zcela zde dominují parcely širší. Parcely, jejichž zahrady jsou orientovány na sever, tedy ty méně výhodné, určitě patřily sociálně slabší vrstvě obyvatel, než výhodné parcely se zahradou směřující k jihu, které jsou širší a patrně prokazatelně náležely vrstvě bohatších, a tedy i sociálně silnějších obyvatel. Cesty, které dělí řady usedlostí přibližně v jejich polovině, nebyly zřejmě vytyčeny současně. Pro šířku cesty v jižní řadě usedlostí byl vynechán pruh již při vysazení vesnice - obě sousední parcely mají své šířky v násobcích základního modulu, zatímco v severní řadě jako by byla cesta později zřízena na úkor modulové šířky. Sečteme - li šířky parcel v severní části, zjistíme, že tvoří třináctinásobek základního modulu, v jižní řadě po cestu je celková délka řady parcel rovná násobku šesti a jedné šestiny základního modulu. Délka řady parcel za cestou je v součtu přibližně rovna násobku pěti a pěti šestin základního modulu. Nebýt šířky cesty, která řadu usedlostí dělí přibližně na dvě poloviny, tvořila by celková délka řady dvanáctinásobek základního modulu.  

 

Rozbor půdorysu Bratronic na podkladě map z let 1897 - 2002

 

     Katastrální mapa z roku 1897 dokladuje, že se počet stavebních objektů ve vesnici zvýšil o 7 %. Bylo zdemolováno 20% zástavby, zachycené ještě předchozí mapou. Z celkového počtu objektů v obci bylo 25% nově postaveno. Nové objekty byly situovány po obvodu návsi na místě zbouraných starších budov, dále je čitelný nárůst počtu chalup v centru návsi a podél silnic na východní a západní straně obce. Hloubková parcelace, tak jak je zakreslena na mapě stabilního katastru, zůstává prakticky netknuta.

   Jak se změnil půdorys Bratronic během první poloviny 20. století, dokládá katastrální mapa z roku 1964. Počet objektů ve vesnici se zvýšil o 65%, 54% celkové zástavby tvoří stavby realizované po roce 1897, 18,5% objektů vzniklých před rokem 1897 bylo demolováno. Nově se stavělo jak kolem návsi, tak v jejím středu, pokračovala i zástavba okolí komunikace na východě, jihu i západu obce, začínají se parcelovat sady v severovýchodní části Bratronic, domy, které se zde staví, mají již pramálo společných prvků s místní tradiční lidovou architekturou. Přesto však hloubková parcelace s čitelným modulovým systémem zůstává zachována v severní i jižní frontě návsi.

      Bratronice, jak jsou zachyceny na mapě z roku 2002, ukazují již velmi narušenou původní urbanistickou strukturu. Od roku 1964 se počet objektů v Bratronicích zvýšil o 17,2%, 22% staveb bylo realizováno po roce 1964, zbouráno bylo 8,6% ze všech objektů vybudovaných před rokem 1964. Nejvíce novostaveb se objevilo na pozemcích vzniklých rozdělením dlouhých středověkých ovocných sadů na parcely odpovídající spíše městské zástavbě. Na západní straně pokračuje trend rozrůstání se vesnice podél komunikace. Hloubková středověká parcelace s identifikovatelným modulovým systémem je zachována jen ve fragmentech západní části jižní fronty a částečně v severní frontě návsi. Zadní části hlubokých středověkých parcel jsou nově děleny a zastavovány. Polní cesty vymezující vnější obvod vsi jsou využívány jako obslužné komunikace pro nové domy.  

 

Promítnutí získaných poznatků do stávajícího půdorysu sídla

 

     Změny v půdoryse obce, především ve druhé polovině 20. století dokládají, nakolik se venkovské obyvatelstvo během pouhého půlstoletí odklonilo od tradic držících se v tomto prostředí po pět set let. Ještě v první polovině 20. století je zachována hloubková středověká parcelace v půdorysu vesnice, a je tedy zřejmé, že venkovská elita, které tyto parcely patřily a kterou představovali sedláci, nese stále silné vazby na půdu, dané zemědělskou činností. Kolektivizace zemědělství znamenala revoluci ve vlastnictví zemědělské půdy a odrazila se i ve využití půdorysu sídla. Přímá vazba na obdělávané polnosti jednoho sedláka nebyla možná, hloubkové parcely ztratily svůj smysl a začaly být využívány a upravovány pro novou venkovskou zástavbu, která již neměla tak vysoké plošné nároky na velikost parcel. Nová parcelace se prováděla bez ohledu na danou historickou urbanistickou skladbu sídla (modulaci), a obvodový prstenec sadové zeleně začala nahrazovat kulisa rodinných domků víceméně městského typu. Původní velkoryse pojatá prostora návsi už nepůsobí jako jeden celek. Díky drobné zástavbě se rozpadla na dílčí podprostory, z nichž centrálně funguje jen část kolem kostela a bývalého rybníka - nyní betonové požární nádrže. Zbývající nezastavěné části návesního prostoru získaly jen funkci průjezdné či obslužné komunikace.  I přes tyto zcela necitlivé zásahy do původního urbanistického konceptu Bratronic, dodnes existují části půdorysu obce, podle nichž lze na první pohled určit, že jde o vrcholně středověkou lokaci.  Zejména tam, kde je stále dodržována původní šířka parcelního pruhu, byť zástavba se už neomezuje pouze na části přiléhající návesnímu prostoru, ale expanduje novými objekty do zadních partií a pozemek je příčně dělen na více částí, představují stále dobře čitelnou historickou urbanistickou stopu. 

 

Východiska pro současné územní plánování

 

     Současná územně plánovací dokumentace v mnoha případech nerespektuje původní urbanistické koncepty sídel, ba co více velmi nešetrně do nich zasahuje. Právě proto by se měla stát znalost způsobu založení sídla nedílnou součástí nejen zpracování rozborů, ale především návrhových východisek daného sídla. Historické vyhodnocení nám může pomoci lépe určit, které části sídla jsou dosud zachovány, které tvoří součást urbanistického dědictví a co bychom měli v půdoryse sídla chránit.

     Problémem do budoucna je nalezení vhodné alternativy využití původního urbanistické struktury, která pro dnešní život na venkově zcela ztratila svou funkci, jak ji přizpůsobit potřebám dnešních venkovských obyvatel nezávislých na zemědělské půdě a jak současně zachovat kulturně historickou hodnotu původního urbanismu. Právě urbanismus a parcelace, což mapové podklady a průzkumy odborníků dokládají,[8] je mnohem stabilnější než stavební fond, a svými kořeny sahají do doby vrcholně středověkého vytyčení sídla. Inventární průzkumy lidové architektury, prováděné ve zkoumané oblasti datují většinu dochovaných staveb lidové architektury do druhé poloviny 19. století. Zatímco některé parcelní pruhy mají prokazatelně šířku základního modulu, a proto lze jejich původ položit k datu vysazení vesnice ve 14. století. 

    Řešení budoucího uspořádání sídla, především v části svého historického jádra, se musí vypořádat se dvěma základními okruhy problémů. První z nich je spojen s prostorem návsi. Velkoryse pojaté prostorné návsi jsou často neřízeně zastavovány drobnými objekty. Velký veřejný prostor, který tvořil logické jádro původně koncipovaného urbanismu, se tím rozpadá na dílčí podprostory. Nevhodné stavební úpravy současně narušují kulisu původního prostoru, vymezenou frontami jednotlivých usedlostí. Krize, kterou návesní prostor prochází, je spojena se ztrátou kulturně společenské funkce.[9] Úspěšná rehabilitace návesního prostoru musí jednak vycházet z obnovení společenské funkce návsi, a jednak ze systému regulativů, které vhodně usměrní zásahy do kulisy vymezující návesní prostor. Zachování kulisy statků kolem návsi je nepřímo podmíněno i zachováním původní parcelace v přilehlém okolí návsi.

     Druhý okruh problémů souvisí právě s nevyhovující hloubkovou parcelací ve vesnici. Dá se předpokládat, že trend zastavování nevyužívaných zadních částí parcel bude i nadále pokračovat. Proto je nutné při dalším rozvoji sídla zohlednit původní parcelaci a modulový systém, který by měl být i při dalším zastavování zachován, stejně tak jako jasné oddělení nově vznikající zástavby od zástavby původní, i zachování zeleného prstence kolem okraje vesnice.

     Zohlednění dosud zachovaných původních urbanistických struktur v návrhu nového funkčního a prostorového uspořádání sídla by se mělo stát samozřejmostí nejen u sídel památkově chráněných.[10] Především způsob uspořádání parcel vypovídá o původním záměru zakladatelů sídla, o jejich potřebách, životě, ale i nadějích, se kterými vštěpovali typický ráz našim vesnicím.


[1] Razím, V.: K počátkům města Rakovníka. K problematice středověkého urbanismu ve středních Čechách. Památky středních Čech 7/3, 1993, str. 9 - 23. ISSN 0862-1586.

[2] Škabrada, J. - Pešková, Z.: K možnostem identifikace středověkého vyměřování vesnic v českých zemích. Dějiny vědy a techniky XXXIX (2006), 3, str. 163 - 177.  ISSN 0300-4414.

[3] Viz. závěry mé dizertační práce.

[4] Deset urbářů českých  z doby před válkami husitskými (Decem registra censuum Bohemica - DRC), ed. Emler, Praha, 188, str. 151, 164, 165.

[5] CDB II, č. 378, str. 418-423.

RBM I, č. 723, str. 336-7, č. 810, str. 379-381.

[6] Liber primus confirmationum (LC I/1), opera Tingl, Pragae, 1867, str. 1, 11.

[7] Kočka,V.: Dějiny Rakovnicka: Vydal Musejní spolek královského města Rakovníka a politického okresu Rakovnického, Rakovník, 1936, str. 163 a dále.

[8] Škabrada, J. - Dostál, P. - Cibulová, P. - Sitářová, M.: Inventární průzkum lidové architektury Středočeského kraje - okres Kladno: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody, Praha, 1983.

[9] Vařeka, J. - Jiřikovská, V.: Středočeská náves: Místní národní výbor v Třebízi, 1979.

 

[10] Sýkora, J. - Pešková, Z.: Ochrana historických jader vesnic v urbanistické tvorbě. Sborník z celostátní konference Enviro 2007: CERT, Kladno, 2007, str. 317-319.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one