Zuzana Pešková
doc. Ing. arch. Ing. Ph.D.

katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze
Mojzis.jpg
Stránky nabízí pohled architekta-urbanisty na středověké zakládání vesnic, proměnu našich sídel a možnosti hodnocení a ochrany historických jader obcí bez památkové ochrany v běžné urbanistické praxi.

Website has to offer view of architect-urban planner to issues of the High Middle Ages villages founding, the transformation of Czech settlements, and the evaluation and protection of historical core seat without monument protection in everyday urban practice.
BratroniceSK.jpg
Mapa stabilního katastru obce Bratronice, císařský otisk, 1842.
     Poslední dobou jsme svědky rozvoje nové výstavby na venkově,  a to zejména výstavby obytné, kterou se velmi často deformuje původní urbanistická struktura. Vesnice jsou obestavovány v jednoduchých půdorysných schématech, která nerespektují regionální specifika, takže vzniká určitá degradace původních historických hodnot, tedy toho, že každá vesnice měla svou tvář. Tento trend se projevuje především v okolí velkých měst a urbanistických os. Zároveň s ním není adekvátně rozvíjena ochrana historických jader, která jsou jediným významným nositelem historických znaků a odrazu dřívějšího života na vesnici, což podporuje i nedostačující legislativa. Vzhledem k tomu, že základ urbanistické struktury, na který další období navazovala, byl položen ve vrcholném středověku, záměr se soustředil na otázky příčin vzniku některých urbanistických struktur, ale také na to, co by mohlo být inspirací pro zakládání nových částí sídel.

     Disertační práce se proto zaměřuje na vesnice s jasně pravidelnou urbanistickou strukturou, kde  není pochyb, že jejich vyspělá půdorysná forma byla výsledkem plánovité činnosti vrcholně středověkého lokátora. I když nelze v žádném případě tvrdit, že této pravidelné struktuře nemohlo předcházet sídliště starší.

    Pravidelnost i jasný zakládací záměr v půdoryse sídla jsou místy čitelné  z dnešních map. Natožpak, když se na pravidelnost zaměříme studiem map stabilního katastru, které jsou všeobecně považovány za věrohodný doklad středověké parcelní struktury v historických jádrech měst i na venkově. Ostatně v celorepublikovém měřítku použil tyto mapy před více než sedmdesáti lety  k popisu středověké kolonizace Josef V. Šimák.[1] Přesto se  dosud nikdo komplexněji[2] a na širší skupině podobných půdorysů nepokusil o rekonstrukci pravděpodobných zakládacích schémat takto zřejmě pravidelných útvarů, natožpak o odhalení nějakého modulu a  určení jeho hodnot v tehdy užívaných mírách.

    Cílem práce je tudíž:

1.    výběr určité skupiny vesnic, u nichž lze prokázat vrcholně středověký lokační původ půdorysu, a jejichž urbanistická struktura vykazuje podobné vlastnosti,

2.    prověření modulového vyměřovacího systému v jeho ideální skladbě,

3.    zjištění a ověření absolutních rozměrů užitého modulu či modulů v tehdy užívaných mírách.

 

Podklady:

Vedle základních pomocníků, jimiž se staly mapové podklady, byly neocenitelné i souborné vydání Berní ruly, regionální shrnutí a výtahy z urbářů, dokumenty v archívech a literatura zabývající se středověkou kolonizací na našem území, včetně archeologických průzkumů zaniklých středověkých vesnic, ale také literatura zabývající se středověkými mírami a váhami.

 

    Práce záměrně neobsahuje hodnocení změn, které formovaly sídelní strukturu našich zemí ve 12. až 14. století. Přesto však je jedna kapitola věnována předložení širších historických souvislostí - tak jak je shrnuje literatura, které provázely vznik zkoumaných půdorysných struktur. Právě poznání doby vzniku těchto vesnic je klíčem k pochopení jejich urbanismu.

    K ověření základních teorií a vyvrácení počátečních pochybností, kterak se jevily na základě prvotního studia map stabilního katastru, byly použity mapy destrukcí zaniklých středověkých vesnic Svídny, Pfaffenschlagu a Mstěnic, z nichž především Svídna je velice inspirativní, protože u ní již Zdeněk Smetánka objevil základní půdorysný modul.[3]

      Činností, která provázela celou tuto práci, bylo porovnávání a srovnávání jednotlivých dat a kritérií. Proto jsou  přiloženy rozsáhlé tabulky,  porovnávající a shrnující základní charakteristiky.  Práci doplňují  obrazové přílohy, které především názorně ukazují promítnutí ideálního a pravděpodobného zakládacího schématu do mapy stabilního katastru, ale i zachování původní středověké parcelace v současné struktuře sídla.

   Závěrem patří poděkování všem, kteří mi pomáhali a vydatně mě podporovali, i těm, kdo mi v archívech vytrvale připravovali další a další mapy a podklady - a že jich bylo požehnaně. Mezi všemi bych ráda jmenovala především dva profesory, kteří se stali oněmi pravými duchovními otci celého mého snažení a počínání. Nebýt totiž profesora J. Sýkory, tak bych se asi nikdy nevěnovala problematice venkova, a nebýt profesora J. Škabrady, tak by mě asi nikdy nenapadlo zkoumat systémy zakládání středověkých sídel.


[1] Šimák Josef V., Pronikání Němců do Čech kolonizací ve 13. a 14. století, Vydal Jan Laichter, Praha 1938.

[2] Dílčí pokusy o odhalení možných modulových systémů v půdorysech vesnic však existovaly. Zděněk Smetánka popsal modulový systém na zaniklé Svídně, základní modulové systémy byly popsány i na Novém Městě pražském (Vilém Lorenc), v rámci seminárních prací nabádá své studenty profesor Škabrada k hledání modulů v půdorysech vesnic,  docentka Hauserová se svými studenty se více či méně úspěšně pokoušela o nalezení modulového systému u skupiny vesnic vysazených kolonizační činností kláštera Zlaté Koruny.

[3] Smetánka Zdeněk: Život středověké vesnice - Zaniklá Svídna, Academia, Praha, 1988.

 

23.02.2013 23:58:26
azp.peskova
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one