Zuzana Pešková
doc. Ing. arch. Ing. Ph.D.

katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze
Mojzis.jpg
Stránky nabízí pohled architekta-urbanisty na středověké zakládání vesnic, proměnu našich sídel a možnosti hodnocení a ochrany historických jader obcí bez památkové ochrany v běžné urbanistické praxi.

Website has to offer view of architect-urban planner to issues of the High Middle Ages villages founding, the transformation of Czech settlements, and the evaluation and protection of historical core seat without monument protection in everyday urban practice.

Porovnání odměřených hodnot základních modulů se známými středověkými mírami

Lány jsou plošnou jednotkou, která ovšem ve středověku nepředstavovala žádnou pevně danou a dodržovanou míru. Gustav Hofmann ve své Metrologické příručce[1] uvádí více než desítku různě pojmenovaných lánů různé výměry. I jednotlivé kolonizační proudy, šířící se přes Německo do Čech, měly lány specifické velikosti. Zatímco „franský" kolonizační proud -  mimochodem přinesl záhumenicové vsi s rozsáhlými parcelami obhospodařovanými jednotlivými rodinami sedláků, s usedlostí v čele dílu, za níž následovalo pole, pastviny a les, a které jsou běžně označované jako vsi lánové - měl lán přibližné velikosti 24 hektarů. „Vlámský" kolonizační proud s sebou přinesl lán o výměře menší, dosahující zhruba 16 hektarů.[2] Lán je slovo německé, a než bylo měření na lány zobecněno ve 13. století, říkalo se orným částem dědina nebo země.[3] Jak již bylo zmíněno v úvodu, lány byly vyměřovány za pomocí provazce. August Sedláček se o kvalitě měřičské práce vyjadřuje slovy: „Časté měření bývalo ve 13. století, když vesnice znova vysazovány. Nelze se bránit domnění, že věc ta nikoli dělána, nýbrž odbývána, aby věc byla v krátké době vyřízena. Býval často tam odhad, kde bychom stáli o přesné měření.  . . .  Při vyměřování dbalém měřeno méně, nežli se dálo odhadem, přičemž odhadováno raději více, než méně, aby se dostávalo."[4]

     Provazec fungoval jako délková jednotka o určitém počtu předem stanovených loktů. Středověk je však obdobím, vyznačujícím se značnou nejednotností v soustavách měr a vah. Sice existovaly jisté pokusy o sjednocení, ale nikdy nedosáhly zdaleka takového plošného rozšíření, jako dnes používané soustavy jednotek SI. Z roku 1268, k němuž Hájek váže původ „svého" zeměměřičského spisku, pochází nařízení Přemysla Otakara II.. Podle něj měly být obnoveny míry a váhy a označeny jeho, tj. královskou pečetí. K celoplošnému použití takto stanovených měr a vah však nikdy nedošlo. Běžný obchodní styk ve 13. a 14. století vedl k jistému sjednocení místních měr a vah s mírami a váhami Starého Města pražského. Avšak tyto snahy byly víceméně snahami živelnými a vynucovala si je sama praxe. První vážně míněný a o zákonnou normu se opírající pokus sjednocení měr a vah podle Starého Města pražského v celozemském měřítku představovalo až sněmovní usnesení z roku 1549. To ale bylo „léta Páně" 1554 odvoláno.[5]

     Gustav Hofmann uvádí ve svém souhrnném přehledu měr a vah na tři desítky různě dlouhých, převážně místně pojmenovaných loktů. Ani provazec délky 42 loktů nebyl jediný. Podle zápisů z let 1358 - 1474 činí 52 loktů jeden provazec. I v obnoveném zřízení zemském (1627) je ustanoveno, že má provazec mít 52 loktů pražských.[6] V Kasejovském listě se mluví o provazci pražské míry, který je dlouhý 52 loktů. Takový provazec měří 30,7528 m, ovšem počítajíc loket tak, jak je doposud na Novoměstské radnici. Pražská míra, která se stala později zemskou měrou, platila ale na Starém Městě, a nikoli na Novém Městě a Malé Straně.[7] Vilém Lorenc uvádí, že při vytyčování Nového Města pražského byl používán provazec délky 52 loktů (30,794 m), přičemž jeden loket měřil 59,32 cm. Při vytyčování Havelského města (asi 1325) byl však použit provazec kratší, dlouhý 36 loktů (22,052 m), jeden loket měřil 61,26 cm.[8] J.V. Šimák uvádí provazec délky 52 loktů jako malý, a říká, že vedle něj existoval i provazec velký rovný 72 loktů.[9]

         Zpětné určení použití jednotlivých loktů u vybraných skupin obcí stejných kolonizačních podniků je prakticky nemožné. Zatímco jednotlivé krajově používané míry se od sebe liší v řádech centimetrů, chyba, s kterou byly získány jednotlivé míry z půdorysů map stabilního katastru, se pohybuje kolem metru. Kromě toho se do celé skupiny získaných hodnot promítají další faktory, jako přesnost měřičů při vyměřování, několikasetleté stárnutí a s ním spojené deformace urbanistické struktury. Ale jak se zdá, bude možné rekonstruovat jednotlivé přibližné délky použitých provazců. Pokud byl lán skutečně plochou o šířce jednoho provazce,[10] jak tomu veškeré okolnosti nasvědčují, pak základní modul (nebo jeho násobky) by mohl poukázat na hodnotu použitého provazce.

     Odměřené hodnoty základních modulů z map stabilního katastru jsou různorodé. Šest hodnot (18 m, 20 m, 28 m, 31 m, 33 m a 52 m) se opakuje u dvou (Obora - Rosovice, Kýšovice - Kladruby, Prostřední Lhota - Nový Knín, Kaliště - Krbice, Prunéřov - Vernéřov) či tří (Hudlice - Chyňava - Mikulovice) sídel, jinak je rozptyl zjištěných přibližných délek základního modulu širší.  Přesto lze tyto hodnoty sloučit do skupin, které se přibližují známým velikostem provazců. Opět pro zjednodušení a snazší porovnání jsou hodnoty v metrech převedeny na české lokty, přestože je zřejmé, že nebyly ve všech studovaných lokalitách používány.

provazec 36 loktů (cca 21,5 m): 20 m (34 českých loktů), 22 (37 českých loktů), provazec 42 loktů (cca 25 m): 25 m (42 českých loktů), 26 (43 českých loktů), 28 (47 českých loktů), provazec 52 loktů (cca 31 m): 31 m (52 českých loktů), 33 m (56 českých loktů), 34 (57 českých loktů), 36 m (60 českých loktů), provazec 72 loktů[11] (cca 43 m): 42 m (70 českých loktů), 46 m (77 českých loktů). Zbývající odměřené hodnoty by se daly rozložit na přibližné poloviční či dvoj až trojnásobné násobky literaturou uváděných délek provazců:

15 m (25 českých loktů) = 0,5 x 30 m (50 českých loktů) ….. provazec 52 loktů,

18 m (30 českých loktů) = 0,5 x 36 m (60 českých loktů) ….. provazec 52 loktů,

52 m (87 českých loktů) = 2 x 26 m (43 českých loktů) ….. provazec 42 loktů,

56 m (94 českých loktů) = 2 x 28 m (47 českých loktů) ….. provazec 42 loktů,

86 m (144 českých loktů) = 2 x 43 m (72 českých loktů) ….. provazec 72 loktů,

126 m (210 českých loktů) = 3 x 42m (70 českých loktů) ….. provazec 70 loktů.

     Rozdíly mezi „oficiálními" hodnotami provazců a zjištěnými hodnotami základních modulů jsou způsobeny jak vysokou odchylkou blížící se dvěma loktům, s níž lze jednotlivé hodnoty na základě map stabilního katastru získat, tak orientačním převodem zjištěných hodnot v metrech na české lokty, které byly pravděpodobně o něco kratší, než další regionálně běžně používané lokty.

     Chronologický přehled použitých předpokládaných délek provazců nenaznačuje, že by byla některé hodnota preferovaná v daném období či oblasti. Naopak lze doložit, že se všechny v průběhu 13. a 14. století vyskytují paralelně a v různých lokalitách.  


[1] Gustav HOFMANN: Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy, Státní oblastní archív v Plzni, Muzeum v Sušici, 1984, str. 68 - 69.

 

[2] Jan KLÁPŠTĚ: Proměna českých zemí ve středověku, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2005, str. 208.

 

[3] August SEDLÁČEK: Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách, Česká akademie věd a umění, Praha, 1923, str. 9.

 

[4] August SEDLÁČEK: Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách, Česká akademie věd a umění, Praha, 1923, str. 283 - 285.

[5] Gustav HOFMANN: Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy, Státní oblastní archív v Plzni, Muzeum v Sušici, 1984, str. 16 - 17.

 

[6] Tamtéž, str. 27.

 

[7] Tamtéž, str. 45.

 

[8] Vilém LORENC: Nové Město pražské, SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1973.

 

[9] J.V ŠIMÁK.: Pronikání Němců do Čech kolonizací ve 13. a 14. století, Vydal Jan Laichter v Praze, 1938, str. 16.

 

[10] „Plochy pozemků se vyjadřovaly délkovým rozměrem pruhu o šířce jednoho provazce." Ivan HONL - Emanuel PROCHÁZKA: Úvod do dějin zeměměřičství II - Středověk, Vydavatelství ČVUT, Praha, 1978, str. 44.

 

[11] 72 loktů = 2 x 36 loktů

02.03.2013 23:14:35
azp.peskova
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one