Zuzana Pešková
doc. Ing. arch. Ing. Ph.D.

katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze
Mojzis.jpg
Stránky nabízí pohled architekta-urbanisty na středověké zakládání vesnic, proměnu našich sídel a možnosti hodnocení a ochrany historických jader obcí bez památkové ochrany v běžné urbanistické praxi.

Website has to offer view of architect-urban planner to issues of the High Middle Ages villages founding, the transformation of Czech settlements, and the evaluation and protection of historical core seat without monument protection in everyday urban practice.
Sirsi_vztahy.jpg

Biskup Tobiáš v letech 1284 - 1296 svěřuje Konrádu Enniklovi z Loun vysazení vsí Obora (17 lánů) a Veltěže (24 lánů) právem německým.[1] U obou vesnic je doložené předlokační osídlení.[2]

    Obora se nachází asi 5 km severozápadně od Loun a Veltěže 6 km západně od Loun. Jsou to dvě sousední vesnice spojené Smolnickým potokem, který za Oborou vtéká do Ohře.

    Studiem půdorysů těchto vsí se zabýval ve 40. létech 20. století Oldřich Pavel Hanuš. Výstupem jeho práce jsou mj. schémata zpětných rekonstrukcí pravděpodobného stavu osídlení před a po jejich emfyteutickém vysazení.[3]

    Typologicky je Obora obtížně zařaditelná, ukazuje na kombinaci řadové vsi s přidruženým návesním útvarem. Celková orientační délka zástavby v jádru obce je přibližně 300 metrů. V jihozápadní části půdorysu je řada usedlostí lemující rozšířený uliční prostor, končí kostelem a za ním situovaným panským statkem. Podélná osa vede jihozápadním směrem. Parcely jsou úzké, dlouhé, ale bez zahrad a sadů v zadní části. V jejich šířkách lze vysledovat násobky 14ti. Tato část vesnice neodpovídá kolonizačnímu schématu. Ve východní části je zástavba více neuspořádaná, s nepravidelným obdélným návesním útvarem lemujícím vodoteč, protékající zhruba ve směru severovýchod - jihozápad. Přesto lze po východní straně vysledovat pravidelnou parcelaci ze dvou třetin vymezenou polní cestou za sady. Zde lze odvodit základní šířku parcelního pruhu 18 metrů (cca 30 českých loktů). Tato hodnota se objevuje i v jižní části vsi a ve svých násobcích i v parcelním pruhu na severu a šířce pozemku panské usedlosti. Jakoby pravidelné parcely obklopovaly usedlosti ve svém jádru. Celkový součet hodnot činí 306 metrů (17 x 18 metrů), přičemž přidělení lánů u parcely  panského dvora je diskutabilní.   

    O. P. Hanuš uvádí, že Obora byla sídlem, které trpělo častými povodněmi, proto byla stavení přemisťována na výše položená místa, což zřejmě vedlo k deformaci původního řadového uspořádání vsi. Shodujeme se v názoru, že východní zakončení návsi je s největší pravděpodobností z doby emfyteutického vysazení. O. P. Hanuš vychází při svých rekonstrukcích půdorysů vesnice v daném období ze studia archivních dokumentů, přičemž nezohledňuje šířky a způsob parcelace. Mé schéma vychází prioritně z odměřených hodnot v půdoryse sídla a možné aplikaci rozpoznaného základního modulu, resp. jeho násobků. To je důvod, proč se naše výsledky musí nutně u obce jako je Obora, kde se prolínají prvky staršího osídlení s novějšími emfyteutickými, lišit. Překrytím našich závěrů by mělo vzniknout schéma, které s vysokou pravděpodobností ukáže na parcely vysazené a zastavěné kolem roku 1290.

     Návesní útvar Veltěží má půdorysně trojúhelníkovitý tvar. Osídlení je založené na terénních hranách podél vodoteče s rybníčky. Vlivem morfologických podmínek tak lze mluvit spíše o dvou řadách usedlostí. Podélná osa založení vede přibližně v severojižním směru. Bez kostela. Ve východní části vnější obvod vymezuje komunikace. V severozápadní části se nachází sady. Orientační velikost centrálního útvaru 100 x 290 metrů. Pravidelná parcelace je čitelná především ve východní části půdorysu vesnice, další pravidelné parcely se objevují i v jihozápadní části. Odměřené šířky parcelních pruhů vykazují značný rozptyl. Poměrně často se objevují hodnoty od 20 do 27 metrů. Určit jednoznačně základní jednotku, jejíž násobky by se v půdoryse opakovaly, nelze. Vzhledem k tomu, že za usedlostmi nejsou sady a že plužiny nenavazují na zastavěné pozemky, lze předpokládat, že půdorys Veltěží, zachycený mapou stabilního katastru, není půdorysem nově zřízené kolonizační vesnice.   O.P. Hanuš zachycuje osídlení před i po roce 1290 ve dvou řadách usedlostí podél rokle, což podporuje výše uvedenou hypotézu.

    Slova „emfyteuticky vysadit" mohou mít mnoho způsobů svého skutečného naplnění. Příklady vysazení zcela nového sídla „na zeleném drnu" či trochu stranou staršího osídlení nejsou v oblastech s doloženým předlokačním osídlením převládající. Častější je integrace stávající struktury do nového sídelního útvaru či její ponechání a vyměření polností podle nového práva. Mezi takové patří i Obora a Veltěže.


[1] Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně (1279 - 1296), vydal J. B. Novák, Praha, 1903, č. 255, str. 196.

[2] Obora - rok 1268 (RBM II, č. 620, str.241), Veltěže - rok 1201 (CDB II, str. 422).

[3] Oldřich Pavel HANUŠ: Vývoj osídlení osmi vsí, které tvořily bývalé panství Vršovice v okrese Lounském, Lounsko, ročenka za rok 1946, Praha, 1946, 20 - 49.

Obora_SK.jpg
Obora_rozmereni.jpg
Obora_SKM_modul.jpg
Velteze_SK_rozmereni.jpg
Porovnani.jpg
02.03.2013 23:24:27
azp.peskova
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one