Zuzana Pešková
doc. Ing. arch. Ing. Ph.D.

katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze
Mojzis.jpg
Stránky nabízí pohled architekta-urbanisty na středověké zakládání vesnic, proměnu našich sídel a možnosti hodnocení a ochrany historických jader obcí bez památkové ochrany v běžné urbanistické praxi.

Website has to offer view of architect-urban planner to issues of the High Middle Ages villages founding, the transformation of Czech settlements, and the evaluation and protection of historical core seat without monument protection in everyday urban practice.
Sirsi_vztahy_Beroun.jpg

    Roku 1454 potvrdil král Ladislav v české listině privilegium krále Jana z roku 1341 dané obcím Hudlice, Chyňava a Újezd, které se ztratilo. Podle něj nechal král Jan Lucemburský na prosbu Jindřicha a Peška Benešovských znovu vysadit Hudlice, Chyňavu a Újezd právem zákupním. Vlastně šlo o způsob vyrovnání královského dluhu. Pešek si vzal Chyňavu, Jindřich se synem Mikulášem si ponechali Hudlice (26 a 1/4 lánu) a Újezd (4 lány).[1] Na urbanistickou podobnost Hudlic a Chyňavy upozornil před časem Vladislav Razím.[2]

    Chyňava se nachází 10 km severně od Berouna, Hudlice jsou od ní vzdálené 17 km jihozápadním směrem a Újezd se nachází přibližně 38 km jihozápadně od Chyňavy. Zatímco Chyňava a Hudlice leží poměrně blízko u sebe a přibližně ve stejné vzdálenosti od Berouna, Újezd je výrazně vzdálenější, 7 km západně od Hořovic.

    Dvě řady usedlostí vytvářejí v Hudlicích dlouhý obdélný návesní prostor. Podélná osa návsi je vedena ve směru východ - západ. Návsí protéká vodoteč, na ní jsou rybníčky. Kostel je situován zhruba v polovině návesního prostoru. Severní řadu parcelních pruhů dělí přibližně v polovině cesta. Orientační rozměry návsi jsou 100 x 550 metrů. Základní modul byl stanoven na 33 metrů (což je při orientačním přepočtu na české lokty 56 loktů). Vesnice je jasně plánovitě založena, modulový systém je dobře čitelný, základní modul se v půdoryse nápadně opakuje. Kromě parcel šířky základního modulu se objevují i násobky jedné třetiny a jedné šestiny. Vnější obvod vesnice není vymezen, hloubky parcelních pruhů v úrovni sadů jsou kolísavé. V severní řadě lze rozpoznat 14 parcelních pruhů přibližně o šířce základního modulu, v jižní řadě je jich pak 12 a čtvrt, což odpovídá počtu lánů daných Hudlicím do vínku při jejich vysazení.

    Dlouhá obdélná náves Chyňavy je po delších stranách lemovaná pravidelnými parcelními pruhy. Podélná osa návesního prostoru je vedena přibližně ve směru východ - západ. Návsí protéká vodoteč, jsou zde i rybníčky. Kostel je umístěn v polovině návesního prostoru, blíže jižní řadě usedlostí, která je přibližně ve své polovině rozdělena cestou. Orientační rozměry návesního prostoru činí 100 x 700 metrů. Zcela jasné plánovité založení vesnice s identifikovatelným modulovým systémem. Hodnota základního modulu byla stanovena na přibližných 33 metrů (56 českých loktů). Kromě parcelních pruhů šířky základního modulu, které dominují zejména jižní řadě usedlostí, se objevují i násobky poloviny či třetiny základního modulu. Obvod parcel je fixován polními cestami přibližně souběžnými s delšími stranami návsi.

     Dvě řady parcelních pruhů nepříliš pravidelně vymezují obdélný návesní útvar Újezdu. Hlavní podélná osa návsi je vedena ve směru severovýchod - jihozápad, návsí protékají dvě ramena vodoteče, ve vesnici jsou rybníčky. Bez kostela. Přibližně v polovině dělí severní i jižní řadu usedlostí cesta. Orientační rozměry návsi jsou 85 x 250 metrů. Modulový systém není na první pohled jasně čitelný. Až při prověření delších úseků je prokazatelný. Celkový součet šířek parcelních pruhů v severní i jižní řadě dává dohromady přibližně stejnou hodnotu 252 metrů. K vysazení Újezdu byly lokátorům dány k dispozici 4 lány. Dva zjevně tvořily severní hranu návsi, dva jižní. Šířka lánu by odpovídala přibližně 126 metrům (cca 210 českým loktům).[3] Rozdíly v řádu šířek vnitřní parcelace a celkového nalezeného možného modulu si lze vysvětlovat buď jako reakci na starší formu osídlení, nebo jako pozdější postupné dělení větších úseků na menší pruhy - to by bylo možné rekonstruovat za pomoci katastrů, což by v dané chvíli přesahovalo rámec této práce.

    Všechny tři vesnice byly založeny na půdorysném schématu pravidelných parcelních pruhů kolmých k delším stranám obdélného návesního útvaru. Chyňava a Hudlice jsou lokace velké. Jejich půdorysy se sobě podobají a lze u nich vyčíst stejný základní modul. Urbanismus Chyňavy je oproti Hudlicím propracovanější, kromě vnitřního prostoru návsi je zde vymezen i vnější obvod vesnice. Újezd je lokace malá, ale i zde lze vypozorovat určitý jednotící záměr. Šířka lánu je téměř čtyřnásobná oproti šířkám lánů identifikovaných v Hudlicích. Půdorysy vesnic mají jisté příbuzné rysy, ale sami o sobě jsou individuálním řešením bez použité duplicity.


[1] Marie, FRAŇKOVÁ-STÁDNÍKOVÁ: Zprávy a dokumenty o obci Chyňavě, Obecní úřad Chyňava, 1991.

[2] Vladislav RAZÍM: K počátkům města Rakovníka. K problematice středověkého urbanismu ve středních Čechách, Památky středních Čech 7/3, 1993, str. 9 - 23.

 

[3] Hodnota 126 metrů odpovídá trojnásobku základního modulu nalezeného ve Třtici na Rakovnicku (42 metrů, 70 českých loktů). V severozápadní a jižní části půdorysu Újezdu jsou lány rozděleny na tři díly.

Hudlice_SK.jpg
Hudlice_rozmereni.jpg
Hudlice_SSK_modul.jpg
.
Chynava_SK.jpg
Chynava_rozmereni.jpg
Chynava_SSK.jpg
Chynava_modul.jpg
Ujezd_SK.jpg
Ujezd_rozmereni.jpg
Ujezd_SSK_modul.jpg
.
Porovnani1.jpg
Porovnani2.jpg
Sirsi_vztahy_Beroun.jpg
02.03.2013 23:22:27
azp.peskova
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one