Zuzana Pešková
doc. Ing. arch. Ing. Ph.D.

katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze
Mojzis.jpg
Stránky nabízí pohled architekta-urbanisty na středověké zakládání vesnic, proměnu našich sídel a možnosti hodnocení a ochrany historických jader obcí bez památkové ochrany v běžné urbanistické praxi.

Website has to offer view of architect-urban planner to issues of the High Middle Ages villages founding, the transformation of Czech settlements, and the evaluation and protection of historical core seat without monument protection in everyday urban practice.
Sirsi_vztahy.jpg

Ve 12. století patřily Kralupy velmoži Jiřímu z Milevska, zakladateli milevského kláštera.[1] Jiřího z Milevska uvádí i někteří autoři jako lokátora těchto sídel.[2] Ale vyspělý urbanismus s výraznou pravidelnou parcelací ukazuje spíše na pozdější vysazení tohoto zboží, zřejmě v období, kdy bylo v majetku krále, resp. při jeho převodu na dalšího majitele.[3]

    Blahuňov leží 11 km západně od Chomutova, Sobětice přibližně 15 km západně od Chomutova (část obce Výsluní) a Kýšovice se nachází kilometr severozápadně od Sobětic. Kralupy a Krbice již na současných mapách nejsou. Obě vesnice zanikly v 80. létech minulého století v souvislosti s těžbou uhlí na Chomutovsku.[4] Krbice ležely přibližně 6 km jihozápadně od Chomutova a Kralupy téměř 8 km jihozápadně od Chomutova.

    Tato kolonizační akce prakticky sousedí s výše popsaným kolonizačním podnikem (Prunéřov, Vernéřov, Mikulovice) měšťana Arva z roku 1261.

    Dvě souběžné řady usedlostí Blahuňova jsou situovány přibližně ve směru sever - jih. Vytváří krátkou lánovou soustavu o přibližné délce 270 metrů. Vodoteč se nachází jižně od vesnice. Bez kostela. Dvě řady lánů svědčí o plánovitém založení sídla. Na základě odměřených šířek parcelních pruhů byl stanoven základní modul přibližných 56 metrů (cca 94 českých loktů). V půdoryse se objevují kromě celých násobků základního modulu i násobky jedné čtvrtiny a poloviny.

    Vesnice Kýšovice s přibližně kruhovou návsí průměru cca 80 metrů nemá kostel. Jednotlivé lány jsou radiálně rozmístěny kolem pramene. Lánová soustava je přerušena v místě, kudy odtéká vodoteč. Modulové schéma je v půdoryse vesnice dobře čitelné. Základní modul byl stanoven na přibližných 20 metrů (cca 34 českých loktů).

    Kruhový návesní útvar Sobětic vymezují radiálně vedené lánové pruhy. Ve směru severozápad - jihovýchod protéká vesnicí vodoteč, uprostřed návsi je rybník. Bez kostela. Přibližný průměr je 80 metrů. Radiálně vedené lány jsou vytyčeny do dvou půlkruhů kolem protékající vodoteče. Za základní modul byla určena hodnota přibližných 15 metrů (cca 25 českých loktů). Kromě jejích celých násobků se v půdoryse objevují i násobky jedné třetiny. Vzhledem k podobnosti schémat Sobětic a Kýšovic by bylo lákavé pokusit se aplikovat stejný šířkový modul, jaký byl použit u velmi pravidelných Kýšovic (cca 20 metrů). Pak by se v půdoryse Sobětic hojně vyskytovaly násobky čtvrtiny. Lze uvažovat i o základním modulu 30 metrů. Bez známého počtu lánů je obtížné stanovit základní šířku lánového pruhu. Jisté je, že se v půdoryse sídla pravidelně opakují násobky určité hodnoty.

    Kralupy byly místem starého slovanského osídlení. Ve 12. století byly spojeny se jménem Jiřího z Milevska. Všechny aspekty zdárně se rozvíjejícího města se prolínaly i do jeho půdorysu, než musely Kralupy ustoupit důlní těžbě. Půdorys tvořily dvě téměř na sebe kolmé centrální části stejného tvaru (v jedné části se rozšiřující ulice) o přibližně stejné velikosti (cca 15 - 50 m x 230 m, resp. 300 m). Jedna směřuje téměř ve směru severozápad - jihovýchod, rozšířena je v jihovýchodním konci, kde je situován kostel. Druhá vede ve směru přibližně severojižním s nakloněním podélné osy k jihozápadu, rozšiřuje se v jižní partii. Obě centra odděluje vodoteč. Podmáčená území se nalézají v severozápadní a jihovýchodní části. Modulový systém byl hledán ve východním centru, jehož půdorys nese více znaků vrcholně středověkého urbanismu (hluboké gotické pravidelné parcely, které za sady ohraničují polní cesty ve východní a jižní části půdorysu, městské sdružování zástavby do bloků v západní části půdorysu). Kolmo na východní podélnou stranu vedla ve 2/3 její délky polní cesta, která byla zřejmě druhotně zastavěna. Hodnota základního modulu se rovná cca 20 metrů, tj. přibližně 34 českých loktů.

    Centrální prostor Krbic tvoří obdélná náves s podélnou osou ve směru severozápad - jihovýchod. Návesní prostor se v severozápadní části zužuje. Vodoteč protéká za vesnicí, paralelně s jižní frontou zástavby návsi. Vodoteč lemuje pruh podmáčeného území, který se v jižní části rozšiřuje. Uprostřed vsi je rybník. Kostel je umístěn v jižní partii půdorysu, mimo návesní obdélník. Zástavba je pravidelná a lemuje strany návsi, až na jihozápadní část, kde je jinak kompaktní útvar deformován. Vnější obvod vesnice fixují cesty a vodoteč přibližně ve stejné vzdálenosti od stran centrálního prostoru. Orientační rozměry návsi činí 40 - 70 m x 260 m. Pravidelný modulový systém je velmi dobře čitelný v partiích sadů severovýchodní fronty a severozápadní fronty. Zde byl identifikován přibližný modul 31 metrů (cca 52 loktů českých). V jihozápadní frontě návesního obdélníku bylo třeba prověřit delší vzdálenosti, objevují se zde dva úseky rovné trojnásobku základního modulu. V jihovýchodní části je zástavba nepravidelná, ale v celkové délce zde lze odečíst dvojnásobek základního modulu. Vzhledem k doloženým pohromám, které Krbice během jejich existence postihly a faktu, že vnější obvod vsi je vymezen v pravidelné vzdálenosti cca 90 m od návsi, lze předpokládat, že návesní obdélník byl v jihovýchodní části přibližně o 100 metrů delší a půdorys Krbic, alespoň v ideálním schématu, pravidelný. Kostel by tak byl integrovanou prvkem jižní partie návsi. Tuto hypotézu by ovšem bylo nutné ověřit detailnějším archivním průzkumem.

    Blahuňov, Sobětice a Kýšovice jsou založeny na principech lánových vsí, které s sebou přinášeli němečtí kolonisté. Půdorysy sousedních Sobětic a Kýšovic jsou si podobné a poukazují na jedno a týž použité radiální urbanistické schéma. Přesto je zde jeden rozdíl. Kýšovice jsou založeny do kruhu kolem pramene, což není nikterak překvapující. Sobětice jsou sice analogickým kruhovým založením, dokonce přibližně o stejné velikosti, ale kolem protékající vodoteče. Podle zvyklosti by se v podobném případě daly spíše očekávat dvě paralelní řady usedlostí. Ve všech půdorysech jsou použity prvky vyšší urbanistické úrovně své doby, které se blíží učebnicovým typologickým příkladům. Dokládají tak profesionální znalosti svých tvůrců v oboru středověkého vyměřování sídel.


[1] CDB I., č.75, str. 67.

Libri erectionum I, edit K. Borovy, Pragae 1873, č. 62, str. 33.

 

[2] J.V.ŠIMÁK: Středověká kolonisace v zemích českých: v České dějiny díl I, část 5, vydal Jan Laichter, Praha, 1938, str. 616., Karel KUČA,: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezku Kolín-Mi, Libri, Praha, 2002.

[3] RBM II., č.1843, str. 789.

[4] http://www.zanikleobce.cz

Blahunov_SK_rozmereni.jpg
Blahunov_SKM_modul.jpg
Kralupy_SK.jpg
Kralupy_rozmereni.jpg
Kralupy_SKM_modul.jpg
.
Krbice_SK_rozmereni.jpg
Krbice_SKM_modul.jpg
Kysovice_SK_rozmereni.jpg
Kysovice_SKM_modul.jpg
Sobetice_SK_rozmereni.jpg
Sobetice_SKM_moduly.jpg
Porovnani1.jpg
Porovnani2.jpg
02.03.2013 23:24:12
azp.peskova
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one